Jakobovský po téměř dvanácti letech v týmu: „Nikdy jsem neměl důvod odcházet“

Přicházel do Štěchovic v roce 2014 z Varnsdorfu. Posila z druhé ligy, Lukáš Jakobovský, se stala ihned klíčovou. Zkušený kapitán je stále důležitým hráčem i po dvanácti letech v týmu.

Od roku 2014 se v kádru událo mnoho změn, v kabině se vystřídaly desítky hráčů a odehrály stovky zápasů. Slavilo se třetí místo v roce 2024 i smutnilo po sestupu o rok později. Jedna jistota ale zůstává – Lukáš Jakobovský. Střední záložník či obránce přišel z Varnsdorfu před téměř dvanácti lety.

Hned na úvod jara jsi pokořil milník 300 odehraných zápasů v týmu. Jak si ho vážíš a tušil jsi při příchodu v roce 2014, že se k němu dostaneš?

„Netušil jsem to a ani jsem nad tím nepřemýšlel. Fotbalový život je krátký, strašně rychle to uteklo. Nejsem zastáncem změn, mám rád jistotu a tu jsem zde v klubu cítil po celou dobu, co jsem tady. Proto jsem nikdy neměl důvod něco měnit a za to bych rád poděkoval i panu Ciencialovi, že ten fotbal ve Štěchovicích tak dlouho dělá. Vážím si toho, díky němu hraji dvanáct let za jeden klub.“

Jaké utkání nebo moment ti za těch několik let kariéry zůstal nejvíce v paměti?

„Vyloženě jeden moment asi ne, ale spíš úplné začátky, když jsem se v devatenácti letech rozhodl hrát ve Varnsdorfu. To beru jako klíčový krok ve fotbalovém světě, dalo mi to strašně moc zkušeností a jsem rád, že jsem se tak rozhodl. Vyloženě nějaký konkrétní zápas v paměti nemám.“

Pojďme k aktuální sezoně – čím si vysvětluješ tolik jarních ztrát? Jsou soupeři na nás více připravení než na startu podzimu?

„Určitě jsou zápasy, které se daly zvládnout lépe, třeba ten proti Přešticím (6:6). Týmy vědí, že si mají dávat pozor zejména na Drobílka a když mají svůj den, tak i na Mareše a Froňka. Takže ano, jsou na nás daleko více připravení.“

Dalo se ztrátám nějak předejít, nebo jsme tomu někdy šli i trochu naproti?

„Ztrátám se dá vždy předejít. Na druhou stranu jsou i zápasy, které se štěstím zvládneme za tři body. Takhle to bereme, jen se z těch chyb musíme poučit, aby se to znovu neopakovalo.“

Trochu se obměnil kádr. Jsou tyto kosmetické změny k lepšímu a jsme nyní silnější?

„Za mě se moc změn neudálo. Vyloženě jediným nováčkem je Macek, ten je silovým a nepříjemným typem hráče, což nám chybělo. Vrátili se Benada s Budínským, kteří přinesli kvalitu a zkušenosti ze třetí ligy. Takže ano, cítím, že jsme silnější, ale i přesto mi přijde, že jsou ty zápasy na jaře mnohem těžší než na podzim.“

Obvykle jsi nastupoval po většinu času ve středu zálohy. Nyní je z tebe střední obránce – už sis na tuto pozici zvykl?

„Od dorostu jsem hrál na obou pozicích, vždy tam, kde bylo nejvíce potřeba. Nedělá mi tedy problém hrát na pozici stopera.“

Odehrál jsi jako jediný všechny minuty, mimo to i jeden zápas za béčko. Cítíš se tedy plný energie?

„Plný energie se asi úplně necítím, ale měl jsem vnitřní potřebu pomoci. Jsem moc rád, že se ten zápas povedl a byly z toho tři důležité body do tabulky.“

Máš to podobně jako vrstevníci a přemýšlíš, kde budeš hrát příští sezonu?

„Rád bych tady zůstal i do další sezony, která už by možná mohla být i má poslední. Uvidím, jak na tom budu zdravotně, to bude rozhodující.“

Bude to v kádru áčka, bez ohledu na postup do třetí ligy či další sezonu ve čtvrté lize?

„Samozřejmě bych chtěl zůstat v áčku. Pokud to nebude na základní sestavu, tak minimálně v áčku trénovat a hrát za béčko.“

rozhovor byl součástí zápasového zpravodaje proti FC Rokycany