Pevnost Hvozdnice: béčko je doma mezi elitou soutěže

Jak si vedlo áčko, to jsme si už přiblížili v několika článcích a rozhovorech. Céčko jsme rozebrali minulý týden. A teď je na řadě otázka, která si zaslouží odpověď: jaký byl letošní podzim béčka?

Béčko, které vzniklo v roce 2020 sloučením s Hvozdnicí, nastupuje v páté lize (krajský přebor). V této soutěži působí nepřetržitě od roku 2015. Pro mužstvo jde už o jedenáctou rozehranou sezonu na této úrovni bez přestávky.

Středočeský krajský přebor, nynější 5. liga,  má tradičně šestnáct účastníků. Postupuje minimálně jeden tým, naopak sestupy jsou často plné otazníků. Při nepříznivé konstelaci může sestupovat dle vývoje ve čtvrté lize i polovina soutěže, což se stalo například v sezoně 2021/22.

Ještě před sloučením obsadila Hvozdnice 11., 10., 12. a 13. místo. Tabulkově nejhorší čtvrtou sezonu (2019/20) ukončila pandemie krátce po startu jara.

Ta ovlivnila i následující ročník, do kterého tým nastoupil po sloučení – odehrála se zhruba polovina podzimu, ale konečné 4. místo znamenalo klubový rekord. Další, již kompletní, sezony přinesly umístění na 7., 9., 12. a 8. místě.

Sloučení béčku výrazně pomohlo. Úzký kádr se může pružně doplňovat a v této sezoně vše funguje příkladně. Pravidelně se zapojují hráči z áčka, šanci dostávají talentovaní dorostenci i hráči z céčka. Tým trenéra Františka Fafejty navíc postrádal vážná zranění a kmenový kádr byl dostupný po celý podzim.

Soutěž se za deset let výrazně proměnila, přesto se letos béčko potkalo se čtyřmi stejnými soupeři jako tehdy. Specifikem je také cestování – ve srovnání s pražskou verzí soutěže výrazně delší. Nejbližší výjezdy míří do Jinočan, Poříčí nad Sázavou, Nespek a Tuchoměřic (35–45 km). Střední vzdálenosti představují Doksy, Kladno, Chlumec, Libiš, Tuchlovice a Příbram (do 70 km). Následují Poříčany, Český Brod, a Velim – vzdáleností (do 80 km). Nejdelší cesta je do Kutné Hory či Rakovníka (okolo 100 km).

Zajímavostí je, že Poříčany, Tuchlovice, Rakovník a Poříčí nad Sázavou jsou v soutěži stejně jako před deseti lety. Tehdy tudy prošly i dnešní třetiligové týmy Hostouň a Velvary, které společně postoupily v roce 2016. V aktuální sezoně zde navíc nastupují dva hráči z jarního kádru áčka – Marek Smetana v Nespekách a Filip Temelkovski v Poříčí.

A teď k výsledkům. Podzim měl jednu jasnou tvář – domácí prostředí bylo obrovskou zbraní. Na hvozdnickém hřišti béčko vyhrálo šest zápasů a po podzimu je druhým nejlepším domácím týmem soutěže. Venku se bodovalo méně – pouhé dva body za dvě remízy znamenají až 14. místo ve venkovní tabulce, i když je nutné dodat, že se hrálo na hřištích nejsilnějších týmů.

Za nejlepší zápas podzimu označil trenér Fafejta drtivou domácí výhru 6:0 nad Doksy. Vysoké výhry přišly také proti béčku Kladna (5:1) a Chlumci (4:1). Další tři vítězství, shodně 1:0, tým vybojoval nad Jinočany, Tuchlovicemi a Českým Brodem. Kromě divoké remízy 4:4 v Rakovníku bohužel přišly i dvě výrazné porážky – 1:6 v Nespekách a 0:5 v Kutné Hoře.

Podzimní část zakončilo béčko na 8. místě, tedy v horní polovině tabulky. Podzim lze označit za povedený, s výhledem na další posun – čtvrté Nespeky jsou vzdálené šest bodů. Zároveň ale platí, že stejný bodový rozdíl dělí tým i od sestupových pozic, a právě těm se chce mužstvo na jaře vyhnout.

Na 30 vstřelených gólech se podílelo 10 hráčů. Nejlepším střelcem byl Alexej Klymskyj (8 gólů), následovaný kmenovým hráčem áčka Sebastianem Peakem (6 gólů v 661 minutách). Čtyři trefy zaznamenal Václav Bartoš, více než jeden gól přidali také Matěj Matoušek a hráč další hráč áčka André Daniel Jon.

Stejně jako áčko i béčko zvládlo podzim bez jediné červené karty. Žlutých bylo 30 – stejně jako vstřelených gólů. Nejtrestanějším hráčem byl Alexej Klymskyj (5 ŽK), o jednu méně obdržel Michal Matys. Třikrát byli napomínáni Matěj Matoušek, Václav Bartoš a Mykyta Krasikov.

Do všech zápasů nastoupili tři hráči – Alexej Klymskyj (1335 minut), Matěj Matoušek (1325 minut) a Václav Bartoš (1294 minut). Celkem se během podzimu objevilo na hřišti 32 hráčů.